neděle 3. července 2011

Opravdu si myslíte, že znáte příběh Lidic? Já si to myslel, mýlil jsem se...

Dnes 3.7.11 jsem vytáhl rodiče s tím, že bychom mohli do kina na film Lidice. Podle vyprávění přátel jsem tušil, že to bude "pěkný film." To jsem ale ještě nevěděl jak moc...

Čekal jsem, že to bude kvalitní český film, který mi řekne něco málo o historii, nabídne mi možnost nahlédnout do osudu malé české vesničky s určitým přikrášlením scénáristů aby film měl jak se říká říz, aby měl příběh hodný dnešních moderních kinosálů a aby zaujal mladého diváka.
Ani ve snu by mě nenapadlo, jak velký dojem ve mě tento film zanechá.


V začátcích se mi film zdál poněkud tuctový s nevýrazným příběhem, říkal jsem si, že to není špatné, ale nic převratného že už mě nejspíš nečeká. Ovšem jak se vše dostávalo do souvislostí, byl jsem čím dál víc překvapený.
Pokud očekáváte drsné záběry mučení lidí, akční scénu atentátu na Heydricha, kulky létající vzduchem a krvavé scény, budete zklamáni. Ovšem pro českého diváka, který vnímá to co nám bylo a je prováděno, pro diváka, který na film nejde jen s cílem pobavit se, ale také se zájmem, se tento film podle mého stane nevídanou záležitostí. Scény nejsou nijak dramatizovány, avšak emocionální dojem, který v divákovi zanechají je nezanedbatelný. Je to něco neskutečného. Nejkrvavější záběr je jedna zmlácená žena a jeden zmlácený mladík, samotný atentát je ve filmu spíše jen zmíněn krátkou ale realistickou scénou, ale to důležité a to osudy lidí z Lidic, jejich pocity, přesné líčení toho co prožívali tak, že to divák prožívá s nimi je ve filmu zpracováno více než kvalitně.

Musím přiznat jednu věc a to, že ačkoliv se o 2. sv. válku zajímám poměrně hodně, to že to s Lidicemi bylo tak jak bylo... .... opravdu jsem neznal příběh Lidic. Po shlédnutí filmu jsem se ptal otce co si o tom myslí. Ač se velmi zajímá o druhou světovou válku a ví o ní opravdu mnoho, tímhle příběhem si jistý nebyl. Ani já jsem o téhle verzi nikdy předtím neslyšel. Mého otce za komunistů učili to, že Hitler jako trest za atentát prostě zavřel oči a prstem dvakrát naslepo bodl do mapy. Rozhodnuto. Natrefil jednou na Lidice, jednou na Ležáky. Mě učili jen to, že Lidice a Ležáky byly "prostě vybrány." Ovšem tento příběh nám pravdivě ukazuje, jak to všechno bylo. 
Myslel jsem, že je to jen příběh přikrášlený scénáristy, ale jiné zdroje mě přesvědčily o opaku. 

To co vedlo k vypálení této vesnice je ta největší životní ironie o jaké jsem kdy slyšel. Mladík, který chtěl jen ukončit mimomanželský poměr a jehož dopis dané slečně byl zadržen a udán, dopis který byl napsán tak nešťastně aby zapůsobil, byl první záminkou nacistického zájmu o Lidice. O tomhle se člověku ani nezdálo.

Jak to bylo? Dočtete se
ZDE ,ZDE či ZDE a v dalších mnoha zdrojích.

Jako Čech jsem cítil při filmu směsici nejrůznějších pocitů od opovržení přes vztek soucit a neskutečný smutek. Při některých scénách jsem měl opravdu hodně "na krajíčku" a to už se mi sakra dlouho nestalo. Pravdou je, že snímky ukazující utrpení Čechů ve mě vždycky zanechávají větší pocity než například Titanic, ale tento snímek je tak pěkně zpracovaný, že ve mě tyto pocity zanechával dvojnásob. Okamžiky, kdy muže vyváděli a bez milosti je všechny postříleli, matkám odebírali jejich vlastní děti a později je plynovali výfukovými plyny ve vozech ve mě zanechávaly opravdu silný dojem. A to i přesto, že například ono zplynování není ve filmu zobrazeno nijak extra drasticky. Jen to beru dost tak, že se to i mě týká.
Ale ta ironie, náhoda a zdánlivě nevinné události, které tomuto předcházely, to je něco, co by mě opravdu ani ve snu nenapadlo. Myslím, že opravdu málokdo zná opravdový příběh.


Doporučuji všem tento snímek shlédnout, protože je opravdu na co se dívat. Kritikové si berou dost na paškál to, že hudba je údajně nepropracovaná, snímek je tuctový s tím, že scény jsou ohrané z jiných českých filmů apod. Tohle neuznávám.
Podle mého neměl být snímek nabitý efekty a skvělými scénami, ale měl českému divákovi ukázat jak to doopravdy bylo, měl diváka donutit přemýšlet nad tím, co se stalo aby osud Lidic a Ležáků nebyl zapomenut a Čech si uvědomil, co všechno se v jeho zemi dělo a čím jeho lidé procházeli. A toto bezpochyby splnil. Tento film je snad to nejsmutnější, co jsem kdy z české filmové scény měl možnost shlédnout. A o to víc, že to není nijak extra přikrášlené, ale je to prostě tak, jak to bylo. Což dokazují mimo jiné i tři výše přiložené odkazy. Pokud můžete, shlédněte tento snímek. Sami budete žasnout nad tím, jak banální okolnosti nacisté dokázali spojit s atentátem na Heydricha. Je to neskutečné. A smutné.

 „Promiň, že ti píši tak pozdě, ale snad mne pochopíš, neboť víš, že mám mnoho práce a starostí. Co jsem chtěl udělat, také jsem udělal. Onoho osudného dne jsem spal někde na Čabárně. Jsem zdráv. Na shledanou tento týden a pak se již neuvidíme. Milan.“
= osudný lístek Aničce...

Původní Lidice:

To samé místo dnes:

JE TO PRVNÍ ČESKÝ FILM, U KTERÉHO JSEM ZAŽIL, ŽE LIDÉ ODCHÁZELI Z KINA AŽ PO SKONČENÍ ZÁVĚREČNÝCH TITULKŮ. DO TÉ DOBY JEN VŠICHNI SEDĚLI A S VŠEŘÍKAJÍCÍMI VÝRAZY ČETLI TITULKY A JMÉNA LIDÍ, KTEŘÍ DOSTALI SVÉ JMÉNO PODLE LIDIC. STEJNĚ TAK MĚ ZAUJALO TO, ŽE NA ZÁVĚREČNÉ TITULKY TAM ZŮSTALA NEJEN VĚTŠINA SÁLU AŽ NA PÁR PUBERŤAČEK ODCHÁZEJÍCÍCH VYSMÁTÝ HNED..... ALE TAKÉ PÁR LIDÍ, KTERÝM OČIVIDNĚ NEBYLO MÉNĚ NEŽ 70 A DOJATÉ VÝRAZY MĚLI STEJNĚ JAKO OSTATNÍ A PŘIZNEJME SI, LIDI V TOMHLE VĚKU UŽ V MULTIKINĚ DNES MOC K VIDĚNÍ NEJSOU....

Mimochodem, jak říkají další internetové zdroje, i Ležáky byly vybrány díky "nálezu" vysílačky....

Žádné komentáře:

Okomentovat